pátek, 02 únor 2018 08:28

Zase už nebude?

Napsal(a)
Kytice Kytice Zdroj: Klicperovo divadlo

Když se řekne divadlo, většina z nás si vzpomene na naši lednovou, přímo začarovanou smůlu s ním.

Na Pygmalion do Mladé Boleslavi jsme neodjeli, protože se jedna z hlavních hrdinek zranila. Mysleli jsme si, že se už nic víc nemůže stát. Ale ani ne za týden nás opět „divadelní“ smůla postihla. Naštěstí ne úplně. Divadélko pro školy nám přímo u nás v budově Horské 59 mělo zahrát Legendu V + W aneb Příběh Osvobozeného divadla. Bohužel jeden z herců měl havárii u Liberce a dlouho to vypadalo, že se nic konat nebude. Nakonec se oba herci telefonicky dohodli, že nás nenechají na holičkách a alespoň dvě ze tří představení odehrají. Všichni jsme napjatě čekali, zda se vůbec našemu herci podaří bez problémů dojet na nezničených letních pneumatikách až z Liberce. A povedlo se! I když jsme začali trochu později, o to energičtěji a s obrovským zanícením pro věc oba herci představení odehráli a my jim za to byli vděčni.

O to víc jsem se i my smáli ukázkám z West pocket revue, ze hry Golem a ze Světa za mřížemi. Ukázka protifašisticky laděné hry Nebe na zemi v nás naopak vyvolala obavy o budoucnost naší země v dnešní složité politické situaci. Obě představení uzavřela ukázka slavné popravy ze hry Fata Morgána, při níž vždy asistovali vybraní žáci z řad diváků.

Vše provázely originální hudební úpravy písní Jaroslava Ježka a také vtipně podané nejzásadnější okamžiky života i kariéry Jiřího Voskovce a Jana Wericha. Oba herci nás svým hereckým umem tak nadchli, že jsme si je pozvali znovu, tentokráte v březnu. Oba totiž v Divadélku pro školy končí, takže to bude naše poslední možnost setkat se s nimi na pomyslných divadelních prknech. Už se na ně těšíme!

Aby té smůly nebylo příliš a neříkalo se o nás, že jsme divadelní nevzdělanci, vydali jsme se také do Klicperova divadla v Hradci Králové. Třída 1. ST (Strojírenství - počítačová grafika) jela vlakem, třídy 1. S (Slaboproudá elektrotechnika) a 2. ST (Strojírenství - počítačová grafika) jí sekundovaly autobusem.

Na programu byla Kytice od K. J. Erbena. Velmi nás zaujalo klasické zpracování všech vybraných balad. Viděli jsme méně známé balady jako je Štědrý den, Holoubek, Poklad. Ty známější tvořily: Zlatý kolovrat, Vodník a Svatební košile. Všechny v nás vzbudily spíše pochmurnou náladu, což je u balad zřejmé. Se zvědavostí v očích jsme čekali, jak bude vypadat zpracování té nejznámější z nich, Polednice, ale nedočkali jsme se. Líbilo se nám užití různých prostředků ke ztvárnění daných situací, například využití velkých pruhů látky jako vln na jezeře, hra se stíny a světlem atd.

Diskuse o baladách nebraly po představení konce. Pokračovaly i po cestě domů. Doufám, že si žáci u maturity na vše vzpomenou a plně využijí to, co je zaujalo.