Tato inscenace nebyla jen příležitostí k oddechu od školních povinností, ale také výzvou k zamyšlení nad základními otázkami lidské společnosti, jako jsou pravda, spravedlnost a právo.

Během představení byli žáci vtaženi do světa zločinu, vyšetřování a morálních dilemat, která museli řešit nejen kriminalisté v Čapkových povídkách, ale i diváci sami. Mnohé příběhy ukázaly, že ani s těmi nejostřejšími dedukčními schopnostmi není vždy snadné rozeznat pravdu od lži nebo jednoznačně určit, co je spravedlivé.

Kromě samotných povídek přinesla hra studentům také možnost seznámit se s Čapkovým pohledem na svět. Herci pěkně ve stylu Čapkova relativismu a noetiky předvedli, že svět není černobílý a že často záleží na úhlu pohledu, jak se pravda a spravedlnost definují.

Představení se dotklo i hlubších filozofických témat, která jsou aktuální i dnes. Ostatně jako celý Čapek. Závěrečný medailonek o našem nejvýznamnějším spisovateli, regionálním autorovi, byl tím nejdůstojnějším a z mého pohledu velice dojemným momentem, který si Ká Čé zaslouží.

Některým žákům přinesla tato návštěva divadla ještě jedno poznání. Žáci některých základních škol nám na vlastní kůži předvedli, jak se v divadle návštěvníci chovat nemají. O to víc jsme s kolegyněmi rády, že žáci trutnovské průmky, naši žáci, vědí, co se v divadle sluší a patří. A o to větší jim patří dík!