Po 10. hodině dopoledne se před Klicperovým divadlem v Hradci Králové začali scházet studenti druhých a třetích ročníků oborů Strojírenství - počítačová grafika a Slaboproudá elektrotechnika. V rámci maturitní přípravy dorazilo i pár studentů maturitního ročníku oboru Strojírenství ‑ počítačová grafika, kteří by už nemuseli, ale chtěli.
Z Hamleta už všichni leccos znali, a ne jenom okřídlené Být, či nebýt směrem k lidské lebce. Nebojte obojí se odehrálo, jen každé v jiné scéně, což bylo pro některé zklamáním. Nicméně obavy z nudného a starou patinou zatíženého divadelního představení se brzy rozplynuly a z Hamleta se slovy studentů vyklubala hra, která bavila, která vkusně skloubila původní dobové prostředí s moderními prvky a která nabídla perfektní herecké výkony hlavně mladého Hamleta. Poslední tvrzení doložím otázkou jednoho z návštěvníků: „Paní učitelko, a jste si jistá, že to šílenství jen předstíral?“ Těžko říct, jestli ho předstíral, každopádně hrál ho skvěle.
Děkuju našim klukům za vzorné chování a že vše šlo, jak mělo.
A děkuju mým kolegyním Lence Horákové, Šárce Fibikarové a Martině Pradáčové za pomoc s organizací a milý doprovod.
Přihlásit RSS Feed