středa, 20 prosinec 2017 10:05

Přes Moravské pole, Dunaj až do Bratislavy na hrad

Napsal(a)
Z výletu Z výletu

Brzké ranní vstávání, odjezd v půl čtvrté ráno a pozdní noční návrat v mrazivém zimním počasí. Že by se vám nikam nechtělo? Přesto se našlo 54 nadšených studentů-cestovatelů, kteří ve čtvrtek 14. prosince 2017 vyrazili na zájezd přes Dolní Rakousko, hraniční trojbod Rakousko-Maďarsko-Slovensko, přes přehradní hráz Gabčíkovo do slovenského hlavního města Bratislavy.

Řada z nich patří mezi pravidelné účastníky zájezdů, které škola pořádá pro žáky jak studijních, tak učebních oborů všech ročníků. Žáci  prvních ročníků to nemají jednoduché zabojovat o místo v zájezdu, jelikož netuší, že při přihlášení jde o hodiny a minuty.

První kilometry po přejezdu hranic v Mikulově vedly rozlehlou krajinou v Dolním Rakousku rozkládající se na pravém břehu řeky Moravy a nazývající se Moravské pole. V místech, kudy jsme projížděli, se odehrály dvě velké události - bitvy v českých dějinách. Ta druhá bitva v roce 1278 byla osudová pro českého panovníka Přemysla Otakara II. A přinesla mu smrt. Přes Dunaj jsme pak přejeli do oblasti dřívější Panonie do nejvýchodnějšího městečka Rakouska Hainburgu an der Donau, které oplývá krásnými zachovalými městskými hradbami. Nemohli jsme vynechat kopec Braunsberg slibující nádherný výhled na soutok Moravy a Dunaje, hrad Devín, Bratislavu, ale i zasněžené rakouské Nízké Taury. Jelikož ale dojezdová silnice na vrchol byla uzavřena, nezbývalo nic jiného, než na kopec doslova „vyběhnout“. Všichni to zvládli, možná i proto, že nevěděli, co je čeká. Ale výhled, ač bez sluníčka, nás odměnil. V tomto trojcípu zemí Rakousko-Slovensko-Maďarsko přišla řeč i na téma „železná opona“, střežené hranice, vojenské objekty v okolí a ostnaté dráty kolem bratislavské Petržalky v dobách před „sametovou“ revolucí. Další zastávkou bylo vodní dílo Gabčíkovo. Žáci se mohli seznámit s historií stavby, z bezprostřední blízkosti vidět věž-dozornu, zdymadlové komory a zažít tísnivý pocit z hloubky mezi vysokými betonovými stěnami plavební komory a rozsáhlé plochy Dunaje. Nepodařilo se nám vidět žádnou loď proplouvající zdymadlem, tak snad příště někdy v létě.

Z Gabčíkova jsme se vydali po levém břehu Dunaje přes Šamorín směrem ku Bratislavě. Před sebou jsme pořád měli orientační bod televizní vysílač Kamzík vypínající se nad Bratislavou. Příjezd nebyl příliš romantický – obrovský areál Slovnaftu a za ním se rozkládající část Petržalka, kde bydlí zhruba třetina obyvatel Bratislavy. Ještě více to bylo vidět zeshora, z Bratislavského hradu, kam jsme se vydali hned poté, co jsme vystoupili z našeho autobusu na nábřeží Dunaje poblíž mostu SNP. Hrad je opravdu chloubou města, je krásně rekonstruovaný i s přilehlými parkovými zahradami a podhradím. Příjemnou procházkou jsme se přesunuli kolem dómu sv. Martina historickými uličkami k prezidentskému paláci (Grassalkovičův dům) přes několikera náměstí k Hlavnímu náměstí , ke kterému patří častá věta Bratislavanů „stretneme sa pod Rolandom“(soška na fontáně). Vánoční stánky na trzích, produkty řemeslných cechů jako suvenýry a dárky a voňavé vánoční lahůdky jako lokše, pogáče, klobásky, kapustnica, punč – to všechno zbylo na čas osobního volna, které strávili žáci po skupinkách nejen na Hlavním náměstí, ale i dalších přilehlých vánočně rozzářených náměstích a ulicích, a dokonce někteří se vydali přes most na druhý břeh Dunaje. Mnozí jsme se při tom bratislavském korzování potkávali, nakukovali, co kdo si koupil, ať jako dárek domů nebo k jídlu a pití, a sdělovali si dojmy a doporučení.

Před půl sedmou večer jsme si rádi sedli do tepla do autobusu, zachumlali se a prodřímali či prospali cestu do Trutnova, kam jsme dorazili s malými přestávkami před půlnocí.

Děkuji tímto společnosti TAD Trutnov za skvělé profesionální zajištění dopravy a rovněž Nadačnímu fondu školy za příspěvek 5.400 Kč na uhrazení tohoto poznávacího zájezdu.