Malé město, jehož obyvatelé panikaří při zprávě, že dorazí inkognito státní úředník, a snaží se mu všemožně zalíbit, poskytuje skvělou půdu pro komediální situace plné přetvářky a podlézání. Jak jsme se přesvědčili, úplatky vládnou světu nejen v 19. století, ale i dnes.
Co jsme tentokrát ocenili úplně nejvíc? Rozhodně humor. Humor místy až bizarní, že jsme byli zvědaví, kam až vygraduje. Dalším vtipným prvkem byly narážky na další, nám všem již dobře známé, velikány světové literatury, jako je Dumas nebo Puškin. No uznejte, hlášce: „Tak co, Puški, ty stará vraždo...!“ se zasměje pouze osoba zběhlá v literatuře.
Ze sálu jsme odcházeli pobaveni a zároveň donuceni zamyslet se nad tím, jak moc se svět od Gogolových časů vlastně změnil ‑ nebo spíše nezměnil.
Přihlásit RSS Feed