Řada z nich patří mezi nadšené účastníky zájezdů, které škola pořádá pro žáky jak studijních, tak učebních oborů všech ročníků. První částí programu po příjezdu do Norimberka zhruba kolem desáté hodiny byla návštěva areálu Reichsparteitagsgelände, kde jsme si připomenuli stinnou historii města Norimberku jako centra nacistického hnutí zhruba od roku 1927-1939. Na zbytcích staveb – nedokončená Kongresshalle, rozsáhlá plocha Zepellinfeld s Zepellintribüne - si žáci mohli udělat docela dobře představu o gigantismu a bombastické architektuře v období nacismu a o tom, jak ve statisícovém davu neinformovaných lidí lze snížit roli jedince na minimum a dosáhnout manipulace. Na konci prohlídky tohoto areálu jsme si i připomněli tzv. norimberský soudní proces.  Konal se v letech 1945-46  v soudní porotní síni číslo 600  s 24 nacisty. Dle rozsudku jich bylo 10 následně popraveno na dvoře tohoto soudu. Jedním z důvodů, proč se procesy konaly v Norimberku, bylo to, že Norimberk byl u počátku vzniku nacistické strany a místem nacistických přehlídek, a tudíž byl pro proces zvolen jako vhodné místo symbolického konce nacismu. Řada studentů se o historii 2. sv. války zajímá, a tak bylo potěšující, že se i o věcech diskutovalo.

Zásadním protikladem těchto nacistických „pomníků“ je středověká krása starého města obklopeného hradbami. Asi kolem půl jedné jsme se společně vydali na zhruba dvouapůlhodinovou společnou procházku s mnoha zastávkami, ať už u historických staveb Norimberka, nebo na místech souvisejících s dlouholetou tradicí německých Vánoc a adventu (Lorenzkirche, Mauthalle, Frauenkirche, Schöner Brunnen s pověstí o kouzelném prstýnku, Hauptmarkt, Rathaus, Ehekarussell, Kinderweihnachtsmarkt, Kettensteg, Henkersteg (Katova lávka), Albrecht-Dürer-Haus). Po Burgstrasse jsme vystoupali až ke hradu Kaiserburg. Tentokrát bylo při pohledu z hradu město oděno v bílém sněhovém kabátě s šedým závojem nad střechami a mnohým to připomnělo pohled na pražskou Malou Stranu z našeho Pražského hradu. Pak jsme se opět vrátili do malebných  uliček s hrázděnými domy a útulnými obchůdky a hospůdkami.

Po společné procházce městem už pak čekalo na žáky slíbené osobní volno. Brzy se pak město  vánočně rozzářilo, zbývalo už jen vnímat barvy, vůně a nádheru tradiční předvánoční atmosféry. Bylo příjemné se pak potkávat v době volného rozchodu a sdělovat si, co kdo objevil, ochutnal či jednoduše koupil domů. V půl šesté večer jsme si rádi sedli do tepla do autobusu, zachumlali se a prodřímali či prospali cestu do Trutnova, kam jsme dorazili s malými přestávkami kolem půlnoci.

Chci tímto poděkovat společnosti TAD Trutnov za skvělé profesionální zajištění dopravy a rovněž Nadačnímu fondu školy za příspěvek 4.100 Kč na úhradu nákladů za dopravu.