A jak asi tušíte, volba byla jasná. Naše třída 2. S (obor Slaboproudá elektrotechnika) se pustila do soutěžení, které přineslo spoustu smíchu a zábavy.

Jakub Mráček připravil neuvěřitelnou show nazvanou „Máme rádi Průmku“ inspirovanou populární soutěží „Máme rádi Česko“. Soutěžící v podobě spolužáků se rozdělili do dvou týmů a čekal na ně program nabitý kreativními úkoly a zábavou.

Jak to probíhalo?

Soutěž měla pět kol a finále:

1. Hádej, kdo jsem ‑ učitelská edice: Tým 1 se pokusil uhodnout učitele vylosovaného týmem 2 za pomoci otázek typu ano/ne. Humor a přesné dedukce ovládaly atmosféru a oba týmy bodovaly.
2. Kreslení: Zástupci týmů předváděli své umění v kreslení. Elektronické součástky a hlášky učitelů byly hádány s nadšením a soutěživým duchem, ačkoliv jeden tým lehce převažoval.
3. Rozpoznávání z fotky: Poznáte učitele podle kousku fotografie? Vlasy nebo náušnice byly klíčovými stopami. Tým 2 využil svou šanci a téměř vyrovnal skóre.
4. Vědomostní hra s „bombou“: V tomto kole šlo nejen o rychlost, ale i o znalosti. Soutěžící si předávali bombu, která „vybouchla“ u těch, kteří zaváhali při odpovědích na různorodé otázky. Mezi otázkami zazněly například: Jak správně slovně napsat číslo 22? Co vypil Maxipes Fík, že přestal růst? Kdo se ve filmu Marečku, podejte mi pero odstěhoval do Humpolce? Tým 1 zde zazářil a vytvořil si výrazný náskok.

(Odpovědi: Správně se píše odděleně „dvacet dva“, Maxipes Fík vypil sud piva, pak přestal růst a do Humpolce se odstěhoval Hliník.)

5. Hudební kolo: Zvukové ukázky byly oddechovým momentem, kde šlo o poznání interpreta a názvu skladby. Tým 1 své vedení udržel.

Velké finále ‑ kolo štěstí

Všechny body mohly zmizet nebo naskočit během jediné otázky. Týmy dostávaly složité otázky s číselnou odpovědí a soupeři museli odhadnout, zda je číslo větší, nebo menší. Tým 1 nakonec triumfoval.

Na vítěze čekaly sušenky a sladký pocit z výhry. Časové limity dodaly soutěži dynamiku a občas přinesly i pár dramatických momentů.

Děkujeme!

Velký dík patří paní učitelce Haškové za podporu a nápad, Jakubu Mráčkovi za vynikající přípravu a moderátorské schopnosti, a Janu Blímovi za fotky. Byl to den, který bychom si klidně zopakovali – i bez sušenek!