Článek: Naší první zastávkou byla budova Českého rozhlasu na Vinohradské 12, kterou známe i z filmu Vlny. Prošli jsme si expozici historických vysílacích zařízení, dozvěděli se něco o fungování veřejnoprávního média a hlavně ‑ dostali jsme se přímo do studia stanice Dvojka. Tam jsme mohli na vlastní oči sledovat živé vysílání „on air“. Najednou bylo jasné, že za hlasem z rádia se skrývá docela dost práce, soustředění i techniky.

Pak už jsme se přesunuli na Vyšehrad – a tam se tempo dne ještě zrychlilo.

Program Akční Vyšehrad pod vedením pana Nebeského nebyl jen o závěrečném běhání s mapkami, jak by se mohlo zdát. Od začátku šlo hlavně o pohotové reakce, rychlé přesuny a ještě rychlejší odpovědi. Pan Nebeský držel celý program pevně v rukou a svým zápalem dokázal rozhýbat i ty, kteří by jinak raději zůstali v klidovém režimu.

Postupně jsme se dostali i k zásadním otázkám ‑ například jestli Horymír na Šemíkovi z Vyšehradu skutečně skočil. Tentokrát jsme si mohli oddechnout, protože žádnou trajektorii jsme počítat nemuseli. A když na konci přišlo vyhlášení nejlepších týmů, mentosky sice rozdány byly, ale ne jako odměna, nýbrž sladké povzbuzení do zbytku dne. Odměnou našim žákům jsou, slovy pana Nebeského, přece jejich kantorky.

Děkuji své třídě 3. ST. Byli jste vzorňáci. Myslím, že se bavili i ti, kteří se původně ani bavit neplánovali. ?

A také děkuji své kolegyni Šárce Fibikarové za příjemný doprovod a spolupráci.