„Na začátku studia na střední průmyslové škole by mě ani nenapadlo, že se mi díky němu otevřou dveře do světa,“ přiznal Vlastimil Vykus, programátor řídicích systémů v ABB Trutnov. Jaká byla jeho pracovní kariéra, jaké země při projektech navštívil a bez čeho by se při práci neobešel, to vše prozradil v následujícím rozhovoru.

V čem vám tedy studium na SPŠ pomohlo k cestě do světa?

Když jsem po maturitě na SPŠ přišel na elektro fakultu ČVUT, oproti kolegům z gymnázií jsem měl velký náskok v elektrotechnických předmětech. A skvělou zálohu v podobě skript pana učitele Dolečka, k nimž jsem se vracel pokaždé, když jsem se potřeboval „dovzdělat“. Měl jsem ze SPŠ také dobrou jazykovou přípravu – i to bylo pro uplatnění v oboru a následné zahraniční projekty velmi podstatné. Hodily se i znalosti výpočetní techniky. Obecně pak na studiu na SPŠ oceňuji i to, že jsem se tam naučil potřebné pečlivosti a samostatnosti – což se mi při studiu na VŠ a následně v práci velmi hodilo.

I na vysoké škole jsem se pak snažil využívat všech nabízených možností – např. jsem v rámci mimoevropské bilaterální dohody strávil půl roku na Tomské polytechnické univerzitě v Rusku. Tam jsem si oprášil a vylepšil znalosti ruštiny, které se mi dnes v ABB také hodí. A dále jsem intenzivně rozvíjel znalosti angličtiny – ta je (nejen) pro technické obory naprostou nezbytností. Pokud se chce někdo v této oblasti dobře uplatnit, bez angličtiny to nejde – devadesát procent všech dokumentů, podkladů, dokumentace je v angličtině, o potřebě mluvit a jednat se zahraničními zákazníky nemluvě.

A jak pokračovala vaše kariéra dál?

Po absolvování bakalářského studia na ČVUT jsem nastoupil do ABB, kde jsem nyní 9 let. A jsem velice rád, že mi ABB umožnilo pokračovat ve studiu při práci, takže jsem dálkově zvládl i magisterské studium a získal titul inženýra. V rámci ABB jsem zastával různé pozice, vždy spojené s programováním řídicích systémů, nyní zastávám pozici Senior SAS Engineer, která s sebou již nese vedení projektů a týmů při realizaci jednotlivých projektů.

Jak už jsme naznačili, tyto projekty vás zanesly do nejrůznějších koutů světa...

To je pravda. Využil jsem možnosti pracovat na zahraničních projektech a podíval se nejen po Evropě a na Arabský poloostrov, ale také do Afriky. Asi nejvíc mi utkvěly v paměti projekty v Gruzii, Burkině Faso a v Iráku, kde jsem byl dvakrát a kde byl pobyt díky nestabilní politické situaci a velmi přísným bezpečnostním opatřením velmi adrenalinový. A byl to právě projekt v Gruzii, kde se mi velice hodila znalost ruštiny, kterou tam stejně jako u nás zejména starší generace velmi dobře ovládá. Zatím poslední projekt, kterému jsem se věnoval, byl určen pro Demokratickou republiku Kongo – realizoval se zde v ČR a já jsem měl na starosti kromě jiného kontakt se zákazníkem od počátku až do závěrečné přejímky, které tady v ABB říkáme FAT. Asi nejnáročnější byl pak projekt pro Katar. Jedná se o velmi náročného zákazníka a projekty s „technickými záludnostmi“, navíc přišel v době, kdy jsem byl v ABB krátce a neměl tolik zkušeností.

Nyní, po devíti letech, jsem ale zkušeností nasbíral již tolik, že je mohu předávat dál coby školitel v rámci ABB Univerzity působící ve švýcarském Badenu, kde se podílím na školení pro pracovníky v elektrárnách. Je to pro mě opět zajímavá a obohacující zkušenost.

Čemu se věnujete v současné době?

Jak už jsem uvedl výše, v současné době zastávám pozici Senior SAS engineer a jsem odpovědný za programování řídicích systémů. A úplně konkrétně se v současné době věnuji překladu manuálu jednoho ze softwarů, který využíváme, do českého jazyka.

Co vás na práci v ABB nejvíce baví?

Vedle možnosti jednat se zákazníky je to především výborný kolektiv – když má někdo jakýkoliv problém, může přijít za kýmkoliv a všichni se mu snaží pomoci. To je samozřejmě super, když je člověk na začátku a vše se učí, ale i v pozdějších fázích je práce v takovémto kolektivu skvělá. Těší mne také, že mohu využívat jazykové znalosti a dovednosti a dále se v nich rozvíjet (já si dále zdokonaluji znalosti ruštiny hodinami s rodilou mluvčí). Velice mi také vyhovuje velká míra samostatnosti, kterou již díky nabitým zkušenostem a seniorní pozici v ABB mám.

Při práci jste cestoval opravdu hodně. Baví vás ještě cestovat soukromě?

Samozřejmě, obrovsky! Na příklad jsem ještě nikdy nebyl v Americe, tak tam bych se chtěl někdy s rodinou, tedy manželkou a nyní devítiletým synem, podívat. Kromě cestování mě baví technika všeobecně a samozřejmě i rekreační sport všeho druhu.

Co byste doporučil stávajícím studentům SPŠ (ale i dalších středních škol) – na co by se měli zaměřit, aby měli šanci najít si dobrou práci?

Už to tu zaznělo – základem je dobrá jazyková vybavenost – nestačí jen to, co poskytne škola nebo jazyková škola, je potřeba na sobě pracovat i jinak: číst texty, sledovat pořady v angličtině apod. Dobrá jazyková vybavenost navíc výrazně zvyšuje hodnotu člověka na pracovním trhu a přináší lepší vyhlídky na dobré uplatnění. To ostatně platí i o technickém vzdělání – nestačí jen brát, co ve škole člověku „spadne do klína“. Je potřeba být aktivní, cílevědomý a pilný. Je dobře, že SPŠ si tyto potřeby uvědomuje a umí studenty do života dobře připravit. Přeji jim, aby v životě našli stejně dobré uplatnění, jako mám nyní já.