Do turnaje jsme jako obhájci z posledních dvou let nastupovali i vzhledem k současné kvalitě kádru jako favorité. To jsme ale, zejména v posledních dvou zápasech skupiny nepotvrdili. Něco naznačil už úvodní zápas s gymnáziem, kdy jsme protihráče tlačili, ale nebýt skvělého gólmana, který měl i výborně postavené tyče, mohl to být debakl. V poslední minutě jsme ale vstřelili gól a tím napravili předcházející zaváhání. Druhý zápas s Volanovskou znamenal splněnou povinnost 2:0.
Ve třetím zápase nám BPA Svatoňovice ukázalo, že do mistrů světa má náš tým zatím dost daleko. Tentokrát ani tradičně skvělý výkon brankáře nepomohl, prohra 1:2 hodně bolela. Výhra nad dvorským gymnáziem by nás ještě poslala do boje o první místo, ale dobývání branky soupeře nevedlo k úspěchu a remíza 0:0 nakonec znamenala až třetí místo ve skupině, a to je pro nás, po úspěších minulých let málo.
K úspěchu nám tentokrát něco chybělo, dva hráči základní sestavy, preciznější obrana či trochu štěstí. Nezbývá než věřit, že příště to opět vyjde. Vždyť ani Brazilci nebo Slavia nevyhrávají pořád.