Už před dvěma měsíci se rozhodli vzdát se svého pohodlíčka za cenu nových zážitků a vybojovat si místo v autobuse a vydat se na jednodenní zájezd do císařské Vídně. Většina z nich již patří k pravidelným cestovatelům, tudíž vědí, že je potřeba mít dobré boty, něco dobrého k jídlu, nějaké to euro na místní specialitu a fotoaparát na zachycení nezapomenutelných okamžiků.

Největším přáním bylo už na počátku, aby v tomto ne příliš zimním počasí čekala na nás ve Vídni ta lepší varianta počasí ‑ sice bez sněhu, ale hlavně bez deště. A bylo tomu tak. První naše kroky vedly na nádvoří zámku Schönbrunn, kde nás pohltila nálada vánočního trhu, a do zámeckého parku. Svůj první pokus o konverzaci v němčině si vyzkoušeli všichni hned u pokladny Tiergarten Schönbrunnn, v zoo, která se nachází přímo v tomto parku a je nejstarší zoologickou zahradou na světě. V roce 1752 zde byl založený císařský zvěřinec a dnes patří k nejhezčím v Evropě. Mnozí se velmi rychle vrátili do dětství a dle mapy si užívali objevování jednotlivých druhů zvířat. Z nejbližší stanice metra Hietzing jsme se vydali do centra města metrem. Jízdenku na U-Bahn si každý musel pořídit v hale sám či za pomoci kamarádů. Pro někoho stres, pro někoho úsměvná zkušenost. V počtu 48 se přesunout a správně vystoupit byl napínavý úkol, ale všichni to zvládli na výbornou. Ze stanice Schwedenpatz na nábřeží Donaukanal jsme se vydali kolem nejstaršího kostela Ruprechtskirche úzkými uličkami kolem dominanty centra Stephansdomu lemovaného fiakry čekajícími na své zákazníky do příjemné obchodní ulice Kärtner Strasse, do ulic směrem k Hofburgu, kde jsme vnímali všudepřítomný architektonický rukopis Habsburků. Chvilka zastavení v Hofburgu připomněla vrcholné chvíle vlády tohoto rodu. Odtud to bylo už jen kousek na největší prostranství s předvánoční náladou ‑ Rathausplatz. Nepřehlédnutelná zářící budova radnice tvořila nádhernou kulisu vánočním trhům a kluzišti v parku. Vůně horkých punčů, pečiva, grilovaných klobás a zářící barvy světel ‑ to si asi každý přes své smysly vyfotografoval do své paměti.

Každý účastník si během následujícího podvečerního volna mohl po svém s kamarády vychutnat vídeňské památky, speciality či jen tak atmosféru jednoho podvečera v cizím městě s jinými tradicemi. Zimní předvánoční pohádka pro všechny smysly.

Po šesté hodině večerní jsme zase vyrazili na cestu do Trutnova, kam jsme s několika malými přestávkami přijeli kolem půlnoci.

Chci tímto poděkovat společnosti TAD Trutnov za skvělé profesionální zajištění dopravy a rovněž Nadačnímu fondu školy za příspěvek na uhrazení tohoto poznávacího zájezdu.