Na celou misi jsme se poctivě připravili jak po teoretické stránce, tak prakticky v dílnách ‑ například přípravou rozváděče nebo kalkulací materiálu. Po konzultaci s investorem a odsouhlasení ceny jsme si naplánovali termíny tak, aby nám přálo počasí.
I když se cestou objevilo pár nečekaných drobností, které nám plány trochu zkomplikovaly ‑ jako třeba věčný „tvůrčí nepořádek“ v garáži, který nám překážel pod nohama ‑ nenechali jsme se rozhodit.
Kluci si vyzkoušeli nejrůznější činnosti, ke kterým se ve škole běžně nedostanou:
- Práci s novými druhy nářadí
- Plánování času a logistiku (včetně dopravy na stavbu)
- Přípravu materiálu a kalkulace
- Výpočet hodinové mzdy
- Řešení nečekaných překážek a komunikaci se zákazníkem
- Zajištění sanitárního zázemí, pauz na oběd a občerstvení
A hlavně to nejdůležitější ze všeho… naučili se perfektně komunikovat a spolupracovat mezi sebou.
Po finálním zapojení a důkladné kontrole našeho nadstandardního díla jsme stavbu úspěšně předali. Největší odměnou je pro mě zpětná vazba od samotných žáků ‑ prý je to bavilo nejvíc za celé dva roky ve škole!
Na závěr bych chtěl všechny zúčastněné moc pochválit. Jmenovitě jsou to: Patrik H., David N., Ivan K., Maxim B. a Václav M. Palec nahoru letí hlavně za jejich pozitivní přístup, obětavost nad rámec školních povinností a skvělou přátelskou atmosféru.
Tenhle projekt byl zkrátka škola hrou a věřím, že nejen žáci se při něm naučili něco nového.