Vyrazili jsme sice při pondělku, čili v den, kdy bývají všechny památky pro návštěvníky zavřeny, ale my nelenili a vydali se na Vyšehrad.

Zdejší hřbitov s více než šesti sty hroby slavných osobností českých dějin nás nenechal dlouho chladnými. Naše úsilí nalézt ve změti jeho křivolakých uliček co nejvíce hrobů známých literárních osobností, a nejen jich, bylo po zásluze oceněno a my se mohli na vlastní oči přesvědčit, kde měly například spočinout ostatky Karla Hynka Máchy, které byly na podzim 1938 převezeny ze Sudet, aby mohly být nově pohřbeny právě zde na Vyšehradě. To však ještě nikdo netušil, že v prosinci 1938 náhle zemře Karel Čapek, a tak místo určené ostatkům Karla Hynka Máchy obsadí právě on!

Básník, který je pro nás všechny symbolem zamilovaných, se nakonec svého důstojného místa zde také dočkal. V hrobě, který byl během věků již příbuznými zcela opuštěn a zapomenut, dnes odpočívá právě on symbolicky po boku dívky, která zde byla z původního rovu ponechána.

Věděli jste například, že existovali i takoví ctitelé Boženy Němcové, kteří si byli schopni platit hrobová místa naproti jejímu hrobu už během svého života, aby pak k ní mohli v tichosti upírat své zraky i po své smrti?

Našim očím neunikly ani hroby čerstvé, o to bolestnější byl náš pohled na ně a vzpomínka na jejich jména ‑ Hanu Zagorovou, Radoslava Brzobohatého, Jiřího Menzela a další.

A naše Zlatá kaplička? Ta už na nás čekala při brzkém odpoledni v plné své kráse. Nejvíce nás uchvátil výhled z jejích střechy do nejbližšího i vzdálenějšího okolí.

Paní průvodkyni jsme pokládali samé zapeklité dotazy a ona si libovala v tom, jak jsme zvídaví a co vše nás průmyslováky zajímá. Nejvíce ji překvapil dotaz na to, zda lze vyčíslit hodnotu této národní i kulturní památky zároveň a zda ji tedy vůbec lze pojistit u nějakého bankovního domu.

Nic netrvá věčně, tedy ani náš výlet do Prahy za poznáním. Jsme rádi, že jsme ho podnikli a že jsme tak na vlastní oči mohli vidět místa nám doposud neznámá.